Dne 4. 2. 2011 proběhly fokusní skupiny na témata Horizontální téma rovné příležitosti a indikátor "Míra zaměstnanosti žen v ČR" (FS9) a Horizontální téma rovné příležitosti a indikátor "Míra platové diferenciace žen a mužů v ČR" (FS10), jejichž cílem bylo diskutovat možnosti OP LZZ přispět k pozitivnímu vývoji uvedených indikátorů dopadu, a to nejen prostřednictvím oblasti podpory 3.4, ale především průřezově prostřednictvím horizontálního tématu rovné příležitosti.
Z fokusních skupin vzešla řada zjištění a doporučení zpracovaných do tematických zpráv, které zde nyní společně s podkladovými analýzami a scénářem skupin vkládáme a otevíráme prostor pro diskuzi.
Jako hlavní závěry a body k diskuzi bychom zde chtěli vypíchnout následující:
1. V rámci současného i minulého programového období byla vytvořena řada funkčních nástrojů podporujících zvyšování zaměstnanosti žen, zásadní je však problém jejich udržitelnosti a financování po skončení podpory, s jejichž zajištěním si příjemci často neví rady.
2. Do budoucna by mělo být více pozornosti věnováno zaměstnavatelům (především malé a střední podniky) a jejich informovanosti o konkrétních podobách slaďování a zavádění alternativních pracovních úvazků. Chybí také větší podpora v boji proti diskriminačnímu chování. Podpora těchto aktivit by měla mít potenciálně větší dopad než vzdělávání a motivace jednotlivců (zpravidla nezaměstnaných žen po rodičovské dovolené), které jsou však také nesporně přínosné a potřebné.
3. Ve vztahu k rovnému odměňování žen a mužů byly dosud realizovány především aktivity zaměřené na sledování, vyhledávání, pojmenovávání platových diferenciací mezi muži a ženami převážně na firemní úrovni (např. v rámci genderových auditů). Velkou bariérou pro další využívání získaných poznatků je však neochota firem poskytovat potřebné interní údaje a omezenost jejich použití. Významnou příčinou platové nerovnosti je horizontální a vertikální segregace pracovního trhu, ke které začíná docházet již v rámci vzdělávacího systému. V rámci OP LZZ by měla být pozornost soustředěna na aktivaci vůdcovských a manažerských dovedností u žen a v rámci horizontálního tématu také na prosazování žen i mužů v genderově netypických oborech. Ke zvážení je i možnost podpory lobbingu (či vertikálního mainstreamingu) za účelem prosazení systémových a legislativních změn.
4. Horizontální téma rovných příležitostí v současnosti zjevně není funkční a je chápáno jen jako (často obtěžující) formalita, a to nejen ze strany příjemců, ale i hodnotitelů a projektových manažerů. Chybí větší návodnost tématu, které by mělo být již ve fázi vyplňování projektové žádosti rozpracováno do podoby konkrétních úkonů, které musí příjemce při realizaci projektu dodržovat. Dodržování těchto úkonů musí však být vymahatelné a mělo by být proto závazkem příjemce stejně, jako je v současnosti naplňování monitorovacích indikátorů.
Autor: SEKYROVA_LENKA