Častý dotaz: Jak je to s maximálními mzdovými náhradami u přímé podpory.
Odpověď. V příručce D5 - Metodika způsobylých výdajů OP LZZ je uvedeno:
"Mzdové příspěvky jsou způsobilými výdaji projektu. Pokud přímá podpora nemá charakter veřejné podpory s povinným spolufinancováním ze strany příjemce (tj. bez veřejné podpory, v režimu de minimis nebo dle dočasného rámce) je finanční podpora z veřejných prostředků na mzdové příspěvky pro cílové skupiny povolena až do výše 100 % mzdových nákladů[2] na dané pracovní místo, nejvýše však do částky číselně odpovídající trojnásobku minimální mzdy[3]"
[1] Mzdové příspěvky se poskytují na:
o vytvoření pracovních míst
o udržení pracovních míst
o zavádění pružných forem organizace práce
o na náhradu mzdy zaměstnavateli pro pracovníka po dobu jeho účasti v dalším vzdělávání.
[2] Mzdové náklady na pracovní místo – nominální (hrubá) mzda + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákona povinné) zdravotní a sociální pojištění.
[3] Minimální mzda je stanovena nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude automaticky změněn i limit pro mzdové příspěvky.
V praxi to znamená, že maximální náhrada poskytovaníá pro cílovou skupinu zaměstnavatele je měsíčně 24.000,00 Kč, nebo 1.154,40 Kč/den, případně 144,30 Kč/hodinu. Vzhledem k tomu, že se jedná o mzdový náklad, jak je uvedeno v odrážce (2), jsou tyto limity již včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Tyto limity jsou maximální a pokud je mzdový náklad školeného zaměstnance nižší, potom je nutno vycházet ze skutečného mzdového nákladu na zaměstnance.
Zároveň upozorňuji na novelizaci Usnesení vlády o nominální mzdě č. 567/2006 Sb. ve kterém základní sazba minimální mzdy zůstala nezměněna 8000,00 Kč za měsíc.
Autor: KOHOUT_M