„Když jdu na ranní směnu, mám většinou úklid s kolegyní nebo kolegou. To znamená, že uklízíme kavárnu a co je kde potřeba. Když mám douklizeno, jdu pracovat do nějaké dílny nebo do kavárny,“ popisuje svou denní náplň Beata.

Beata, vyučená kuchařka – pečovatelka, pracovala dříve v pečovatelském domě ve Zlíně.  Práce jí ale pro svou náročnost nevyhovovala, a tak v ní své působení ukončila. Následně začala na doporučení kamarádky docházet do Slunečnice. „Navštěvuji to tady od května 2012, nejdříve jako klient a od října jako zaměstnanec,“ vypráví svůj příběh. Beata se zapojila do projektu Pyramida, prošla všemi pěti výcvikovými moduly přes občanské a sociální začleňování, rukodělné činnosti, výcvik v úklidových a zahradnických dovednostech, po barmanské dovednosti a gastro životní styl. Poté zaslouženě získala certifikát za absolvování. Nyní je jednou z devíti absolventů, kteří dostali zaměstnání na chráněných pracovních místech ve Slunečnici.  

Dílen má Slunečnice hned několik, přičemž všechny mají velký význam pro každodenní rozvoj jemné motoriky a cvičení trpělivosti při práci. Každý z klientů si postupně vyzkouší všechny pozice, Beata tak dále vypráví: „Mám buď keramiku, mýdlárnu, kreativku a občas i zahradu. Dříve mě nejvíce bavila mýdlárna, ale teď chodím nejvíce do keramiky. Tam vyrábím hrnky, mýdlenky, zapichovátka a tak. To se potom prodává v kavárně. Úplně nejvíce mě ale baví pracovat v kavárně, kde jsem jenom někdy.“

„Tady je glycerin a tady taky, akorát průhledný. Z toho pak děláme mýdla, některá jsou ozdobná. Na zdi máme návody, jak mýdla správně připravit a podle toho postupujeme,“ vysvětluje Beata. 

Mýdlárna, jedna z dílen, je tvořena dvěma pulty, na kterých jsou umístěny lahvičky a materiál ke zpracování. Mýdla jako Růžový sen, Dotek slunce a Vánek lákají k okamžitému přivonění. Naproti mýdlárně je za jídelnou umístěna keramická dílna. Hotové výrobky leží všude, kde je místo. „To ještě není hotové, musí se na to dát štítky,“ ukazuje Beata a vede mě do místnosti vedle skladu hotových výrobků, jejichž barevnost evokuje dobrou náladu.

Slunečnice vytváří mnoho aktivit určených pro veřejnost. V minulých letech to byly například Barman roku, Slavnostní ples, Zahradní aukce a Módní kremace, což není nic jiného, než bazar obnošeného oblečení. Stěžejní je ale kavárna, kterou si oblíbily hlavně maminky s dětmi. A není se čemu divit. Prostor je světlý, nekuřácký a navíc doplněný dětským koutkem, jehož prostory jsou skutečně velkorysé. Ve slunečných dnech lze využít rozlehlou terasu se zahradou. „Když je krásně, v kavárně je opravdu živo a zahrada je plná dětí,“ dokresluje realizátorka projektu Petra Holáková.

Do projektu Pyramida se zapojilo celkem 40 klientek a klientů jak z Centra denních služeb, tak ze stálých zaměstnanců Slunečnice. Program měl hlavně pomoci zlepšit jejich pracovní návyky a přiblížit je k pomyslné špičce pyramidy, kterou je zaměstnání na chráněném pracovním místě, popřípadě volném trhu práce. Přímo na vrchol dosáhlo kromě Beáty dalších třináct absolventů programu, přičemž čtyři z nich navíc získali možnost praxe v několika zlínských firmách. „Jeden klient dokonce na této pozici pracuje dodnes. A právě na umístění na volném pracovním trhu práce jsem nejvíce pyšná, protože to je ta nejtěžší část projektu,“ popisuje Petra Holáková.

Projekt Pyramida sice skončil v dubnu, ale plynule na něj navázal program Pracovat znamená žít, který je tvořen dvěma bloky – technickým a barmansko-gastronomickým. „Klienti si vyberou jeden z bloků a budou pak na něj specializovaní. Program by měl zvýšit šanci k uplatnění na volném pracovním trhu,“ doplňuje Petra Holáková.
I do budoucna tak Slunečnice nadále posouvá klientky a klienty až na vrchol pomyslného jehlanu.