Video k příběhu naleznete zde.
Ve výzkumném ústavu práce a sociálních věcí začali před dvěma roky pracovat na inovativním programu. Měl za cíl vytvořit a v podmínkách ČR zavést prostředek, počítačový model, pro odhadování vzdělanostních potřeb v příštích pěti letech v jednotlivých krajích ČR. „Sběr dat není ale levný, proto jsme začali pilotním programem na Ústecku,“ uvádí nás do problematiky projektová manažerka Jaromíra Kotíková.
Ústecký kraj nebyl zvolen vůbec náhodně. Z aktuálních dat Českého statistického úřadu vyšlo najevo, že se jedná o region ČR, ve kterém žije nejméně lidí s vysokoškolským anebo vyšším odborným vzděláním. Na druhou stranu je tam přemíra lidí s nižší úrovní vzdělání. Obojí má vliv na nezaměstnanost, která je na Ústecku jedna z nejvyšších v republice.
Jan Petrovič a Tomáš Rynda, oba účastníci projektu, pocházejí z Děčína a studují na pražských vysokých školách. Dvaadvacetiletý Honza je studentem Provozně – ekonomické fakulty VŠZ a svoji budoucnost vidí v perspektivním bankovním oboru. O rok starší Tomáš by se zase rád věnoval zahraničnímu obchodu, který studuje na VŠE. Oba mají na Ústecku stále svůj domov a svoji kariéru by rádi s tímto regionem spojili.
Tak jednoduché to ovšem nebývá. Praxe je většinou o něčem jiném, a tak projekt Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech ČR přichází právě včas. „Díky podrobným analýzám odhadujeme jaká povolání, jaké profese budou v tom kterém kraji v budoucnu potřeba. Zjednodušeně řečeno má projekt pomoci k tomu, abychom nepřipravovali právníky, když jich máme dostatek, a neopomněli obory, po kterých bude po pár letech sháňka,“ vysvětluje Jaromíra Kotíková.
Každý projekt se musel pečlivě připravit. Ludvík Michalička, odborník, co se na rozjezdu projektu podílel, potvrdil, že minimálně půl roku trval sběr nezbytných údajů, získávaných od největších regionálních zaměstnavatelů, největších školních zařízení v kraji a také od zaměstnanců krajského úřadu.
Pokud se již zmiňujeme o krajských úřadech, pak je na místě poznámka, že právě pro ně jsou získané výsledky hodně směrodatné. Především pak pro pracovníky, kteří řeší problematiku středního školství a podnikání, tedy lidi, kteří mají ve svých rukou budoucnost regionu.
Nejde však pouze o úředníky krajských úřadů. Naopak. Výsledky, veřejnosti přístupné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, přinášejí užitek v mnoha směrech. Model, vypracovaný díky prostředkům z Evropského sociálního fondu, je prospěšný žákům a jejich rodičům ve chvíli, kdy si vybírají školy nebo učební obory, kam se chtějí hlásit. Jasně vidí, jaké obory budou ve chvíli, kdy dostudují, perspektivní a kde se tak nejlépe pracovně uchytí. Projekt je výhodný i pro podnikatele. Při plánování rozvoje svého podniku díky němu zjistí, zda v místě bude dostatek odborníků, které pro svoje podnikání bude potřebovat. A do třetice se projekt stává i vhodnou pomůckou pro nezaměstnané zvažující rekvalifikaci. I oni tím získají lepší přehled o tom, kterým směrem svoje úsilí zaměřit.
„Na stránkách ministerstva jsem se dozvěděl o programu, který mi na základě preference pracovních pozic u nás v kraji ukázal možnosti, jaké se mi mohou nabízet. To mi dalo hodně, považuji ti za přínosné,“ pochvaluje si speciální software Jan Petrovič.
Jeho kamarád už tak nadšen není: „Zjistil jsem, že ve svém oboru budu práci doma hledat jen stěží a budu se muset obrátit jinam.“ Na situaci se tak alespoň může připravit. A spolu s ním další studenti, kterým s plány do budoucnosti může pomoct analýza.