Video k příběhu naleznete zde.
Paní Holíčkové bylo po padesátce, když přišla o práci. Okamžitě začala hledat novou. Na trh práce ovšem vstupovala se značným handicapem. Svého času nedokončila střední školu, a když si vzdělání chtěla doplnit večerním studiem, byla rodina proti. „Dala jsem přednost dětem, zvláště když se druhé z nich narodilo postižené a já musela zůstat doma dlouhých osm let. Potom jsem třicet let pracovala ve velkoobchodu s obuví. Výpověď jsem dostala kvůli reorganizaci, ale krátce na to jsem se uplatnila jako asistentka daňové poradkyně. Jenže po čase mě už platit nemohla, a tak jsem v roce 2010 zamířila na Úřad práce,“ seznamuje nás v kostce se svým minulým pracovním životem paní Alena.
Se situací se nesmířila. Napsala na pět desítek odpovědí na inzeráty, navštívila skoro stejný počet firem nabízejících práci. „Když se seznámili s mým životopisem, všude mne odmítli. Časem jsem pochopila, že to asi bylo kvůli mému nedostatečnému vzdělání,“ říká Alena Holíčková.
Flintu do žita ale nehodila, raději začala navštěvovat rekvalifikační kurz pro uchazeče o zaměstnání starší padesáti let. Praxi, která poté následovala, absolvovala na Zlínské správě sociálního zabezpečení. O projekt Příležitost pro zkušené, financovaný z Evropského sociálního fondu, se tu starala Bc. Iva Podrazilová. „Pořádali jsme školení, kde se lidé učili psát životopisy, motivační dopisy, a mohli si rovněž nacvičovat pracovní pohovory. Důležitá přitom byla zpětná vazba. Účastníci kurzů se tak třeba rychle dozvěděli, co dělali při pohovorech špatně.“
Tuto část kurzu si pochvalovala také paní Alena: „Učili jsme se reagovat na různé situace, jak dobré, tak i ty špatné, které mohou v průběhu pracovních pohovorů nastat. Skvělé bylo i to, že jsme se mohli procvičit ve správných odpovědích na nejčastěji kladené otázky zaměstnavateli.“
Odborníci vědí, že současný trend je takový, že pokud se o stejnou pozici uchází starší člověk s ohromnou zkušeností, ale bez vzdělání, a mladý uchazeč po škole bez praxe, větší šanci získat práci bude mít ten druhý. Zdůvodnění je stále stejné. Zaměstnavatelé věří, že si začínajícího pracovníka přetvoří k obrazu svému.
Existují ale i jiné názory. Ty oceňují především zkušenost a věrnost, jimiž právě starší uchazeči na pracovním trhu hojně oplývají. Dokonce tvrdí, že se miska vah časem překloní právě v jejich prospěch, protože kvůli demografickému vývoji bude za několik let většina populace ve věku nad padesát let.
Na Alenu Holíčkovou se usmálo štěstí. Ještě před závěrečnou zkouškou rekvalifikačního kurzu dostala nabídku práce přímo na správě sociálního zabezpečení. Bylo to díky její aktivitě, pečlivosti a vytrvalosti. Stala se z ní referentka na oddělení práce neschopných. „Lidem, jako já, bych ráda vzkázala, aby to nikdy nevzdávali a aby začali na sobě pracovat, protože to je ze všeho to nejdůležitější,“ říká paní Alena na rozloučenou.