Zpět

V tichém světě osudu navzdory

Neslyšící nemají na růžích ustláno. Když se k tomu přidá neutěšené zázemí a pár špatných rozhodnutí, na happy end to nevypadá. Naštěstí existují organizace, které pomohou i s tím, co vypadá na první pohled beznadějně…

Pokud existuje někdo, s kým se osud skutečně nemazlil, pak je to právě Jirka Telinger. Hluchota od narození, těžké dětství, zrada od toho nejbližšího, exekuce. Výčet jen několika neblahých milníků jeho dosavadního čtyřiadvacetiletého života. „Neslyšícím jsem od narození. Chodil jsem do speciální školy, musel jsem dojíždět z Mimoně do Liberce. Žili jsme v bídných poměrech. Máma byla na mě i sourozence sama. Jako nejstarší jsem se o ty mladší musel starat,“ svěřuje se Jirka.

Neříká to, ale píše. Umí také odezírat ze rtů. Jakou jen to dalo dřinu! Neslyšet zvuk žádného písmena, natož slova, celé věty. Pro nás nepředstavitelné. Pro neslyšící umění, kterému je naučí speciálně zaměřená škola. Po jejím absolvování se však další studium nebo učební obor stejně hledá těžko. „Já o tom ani moc nepřemýšlel. Doma mne k tomu ostatně nikdo nevedl. Spíš jsem se staral o sourozence, a tak jsem šel na kuchaře, abych se pro ně i pro sebe naučil vařit,“ vysvětluje až překvapivě racionální volbu Jiří.

Po vyučení si práci v oboru nehledal a místo toho dal přednost nástavbě. „Chtěl jsem pracovat s počítači. Protože se ale nedomluvím, nebylo to možné. Neznal jsem žádnou literaturu, která by mi pomohla ke zkouškám,“ popisuje Jirka neúspěšnou etapu studií.

Ale to už přišla další rána - exekuce. „O  exekuci jsem se dozvěděl, až když přišla. Netušil jsem vůbec nic. Ano, podepsal jsem různé půjčky. Máma to po mně chtěla, říkala, že ty peníze nutně potřebuje. A rodina přece musí držet pohromadě, no ne? Navíc máma říkala, že se nemusím o nic starat, že půjčky bude splácet z mého invalidního důchodu, který si stejně celý nechávala. Jenže je neplatila,“ svěřil se Jirka. Rozhodně nic k závidění. Naštěstí se našla pomoc. „O organizaci Tichý svět a jejích programech jsem se dozvěděl už ve škole. Vzpomněl jsem si na to a obrátil se na ni. A oni mi skutečně pomohli. S exekucí, s tlumočníkem i s hledáním práce. Navíc jsem našel rodinu, co mi nabídla nové útočiště. Důležité pro mne v tomto směru je, že v té rodině je jiný neslyšící, a proto její členové ovládají znakový jazyk.“

Vypadá to, že osud začíná Jirkovi ukazovat přívětivější tvář. Mladík získal práci v Třebechovicích pod Orebem. Tamní firma A-Z IZOL se specializuje na izolace různých typů střech, hydroizolace, výstavbu jezírek, bazénů a podobně. Zaměstnání v jedné z dělnických profesí mu zde vyhledala a vyjednala regionální konzultantka, první dny v práci mu s komunikací pomáhal tlumočník Tichého světa. Ostatní už zvládá Jirka sám. „Že jsem neslyšící, vzali ostatní zcela normálně. Z toho, že nejsem v práci jiný, mám samozřejmě velikou radost. Specializuji se na izolaci podlah, ale v pohodě zvládám každou přidělenou práci. Jsem spokojený a o tom, co bude dál, momentálně nepřemýšlím,“ uzavírá Jirka.

Příjemce

APPN, o. s. 

Název

Neslyším, přesto pracuji 

Operační program  

OP LZZ

Zahájení

1. květen 2013 

Ukončení

31. října 2014

Náklady

5 801 508,00 Kč

Číslo

CZ.1.04/2.1.01/91.00226

Web

http://www.appn.cz


Otevřít galerii
 
6.6.2018