Za lepším domovem

Miroslav Kain (31) a Lenka Králová (43) žijí v Domově Háj u Ledče nad Sázavou. Domov poskytuje péči zhruba 70 lidem s mentálním a kombinovaným postižením. Příští rok čeká Mirka a Lenku velká změna. V rámci procesu transformace se budou stěhovat do malého domku v nedaleké Světlé nad Sázavou. Oba se moc těší. Znamená to pro ně mnohem větší samostatnost, ale také zodpovědnost.

Uvařit, umýt nádobí, vyprat, vyžehlit, vyluxovat… běžné činnosti, které zdravá většinová populace zvládá. Pro klienty pobytových sociálních služeb to ale taková samozřejmost není. Třeba už jen proto, že život v ústavu něco takového dříve vůbec neumožnoval. Naštěstí velké domy se širokými chodbami, připomínající nemocnici, se už pomalu stávají minulostí.  

„Přemýšleli jsme, jak klientům přechod z ústavu do komunitního bydlení co nejvíce usnadnit. Taková změna, byť k lepšímu, je pro ně velmi náročná. Zjistili jsme, že je možnost požádat si prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost o dotaci na pořízení domácích spotřebičů. S žádostí jsme uspěli,“ popisuje projektová manažerka Pavlína Dvořáková.

Od letošního roku se tak Mirek s Lenkou spolu s dalšími klienty seznamují s tím, jak funguje pračka, sušička, sušák, žehlička, žehlicí prkno, vysavač, sporák s troubou, myčka, mikrovlnka a ruční mixér. „Každý klient má vytvořený individuální plán a trénuje podle svých schopností a možností,“ vysvětluje projektová manažerka. Tím, že si mohou klienti všechno vyzkoušet dopředu před samotným stěhováním, jsou mnohem klidnější.

Mirek rád vaří, stejně jako Lenka. Možná zrovna společná láska k jídlu je dala dohromady. „Luxování a žehlení mě už ale tolik nebaví,“ přiznává Lenka. Možnost připravit si jídlo, na které má člověk zrovna chuť, je pro klienty asi nejlákavější. „Někteří byli ale trochu překvapení, když zjistili, že to ale také znamená umýt použité nádobí, což už tak příjemná činnost není,“ dodává s úsměvem Pavlína Dvořáková.

Bydlení v rodinném domku v městské zástavbě přinese klientům řadu dalších pozitiv - kontakt s okolím, se sousedy, možnost si kdykoliv nakoupit, blízkost služeb… Domov Háj se nachází zhruba pět kilometrů za městem, uprostřed lesa, zcela obklopen vysokými stromy.  Je tu božský klid, autobus sem zajíždí jednou denně. Lidem zvyklým na ruch velkoměsta to určitě přijde jako skvělé místo pro odpočinek. Pro život to ale už taková idylka není. „Někteří klienti ten klid vnímají opravdu špatně. Chybí jim společnost, přijdou si izolovaní,“ podotýká metodik Domova Háj František Čapek. A právě to je cílem transformace – aby lidé s postižením mohli žít život co nejvíce podobný životu jejich vrstevníků. 

Mirek s Lenkou už odpočítávají dny do stěhování. Finišují také stavební práce – domek je nutné uzpůsobit jejich obyvatelům a vytvořit zázemí pro pracovníky, kteří je budou podporovat. O jejich pomoc totiž klienti stěhováním nepřijdou. Kromě Mirka a Lenky budou v domku bydlet další čtyři klienti.

Jedno komunitní bydlení ve Světlé nad Sázavou již funguje, žije v něm šest lidí. Postupně přibyde dalších deset domácností v celkem pěti městech na Havlíčkobrodsku. Proces transformace skončí v roce 2020 – a nemocniční chodby Domova Háj už zůstanou prázdné.