03_19_110 Vzdělávání - společná cesta k rozvoji II!

Dobrý den,

Váš dotaz jsem předala na metodické oddělení, jakmile budu vědět doporučené stanovisko, informuji Vás o tom.

Hezký den

Vendula Hrstková

Upřesnění odpovědi dne 22. 8. 2019:

Dobrý den,

předpokládáme, že je položeným dotazem sledováno, zda spravovaný podnik tvoří jeden podnik s podnikem, který ovládá správce pozůstalosti. Hlavní nejasnost je v tom, zda správce pozůstalosti může podnik skutečně ovládat, tudíž lze jej zahrnout pod definici vyplývající z čl. 2 odst. 2 písmena b), c) nebo d) nařízení č. 1407/2013:

„Jeden podnik“ pro účely tohoto nařízení zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:

a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;

b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;

c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;

d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.

Lze vysledovat několik možných variant, přičemž vztah uvedený pod písmenem a) výše uvedené definice pravděpodobně nastat nemůže, protože správce pozůstalosti vystupuje v roli osoby, která podnik řídí, ale nikoli osoby, která podnik vlastní. Zcela jistě správce nemůže podnik zcizit či rozhodnout nad rámec běžné správy.

Varianty:

1.       Fyzická osoba, která se vyskytne v roli správce pozůstalosti, sama nevykonává ekonomickou aktivitu. V takovém případě by pravděpodobně nevznikal jeden podnik a na spravovaný podnik by se mělo hledět samostatně. Pokud fyzická osoba nepodnikající pouze drží podíly či akcie v určitém subjektu, nejedná se zpravidla o výkon hospodářské činnosti, a proto subjekty nejsou považovány za „propojené podniky“.

2.       Fyzická osoba, která se vyskytne v roli správce, sama ekonomickou aktivitu vykonává, tedy nabízí na trhu služby za úplatu. Bude to jisté například pro případ, že správcem pozůstalosti se stane advokát. V takovém případě je třeba výše uvedený vztah přezkoumat.

Role správce pozůstalosti je definována v § 1556 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále také „NOZ“ ). Zde je stanoveno, že správce pozůstalosti může být povolán listinou (veřejnou i soukromou), ve které by mělo být obsaženo alespoň rozsah povinností správce a zda i jak bude správce odměňován. Správce (příkazník) má spravovat pozůstalost podle pokynů příkazce (vykonavatele závěti).

Pokud je v konkrétním případě stanoven vykonavatel závěti, pravděpodobně faktický vliv ve smyslu čl. 2 odst. 2 písmen b) až d) nařízení č. 1407/2013 vykonává vykonavatel závěti. Role správce pozůstalosti nebude v tomto případě naplňovat definiční znaky jednoho podniku, protože nepůjde o faktické ovládání podniku. Naopak pokud vykonavatel závěti nebude stanoven, je reálně možné, že by správce pozůstalosti definici naplňoval.

Z výše uvedeného vyplývá následující postup:

Pro posouzení dané situace je nezbytné, aby realizátor projektu, případně přímo zapojený subjekt předložil listinu, ze které bude zřejmé, zda byl stanoven vykonavatel závěti a jaký je rozsah povinností správce, respektive jeho role. Obsah listiny bude přezkoumán ve spolupráci s oddělením právní podpory s cílem určit, zda správce pozůstalosti ovládá spravovaný podnik nebo nikoliv.

Závazné stanovisko však může poskytnout pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud tedy potřebujete vyšší míru záruky, než pouze názor ŘO, doporučujeme tento názor prezentovat Úřadu a jeho odpověď zcela respektovat.