Dobrý den, prosím o odpověď na tyto dotazy: 1. Cílová skupina organizací: -rozumím tomu dobře, že ve vstupní analýze se analyzuje situace cílové skupiny projektu a ne cílové skupiny organizací? -pokud chceme na závěrečný seminář k projektu pozvat experty Úřadu práce můžeme/máme je zahrnout do CS organizací, i když v projektu jim nebude určena nějaká další aktivita? 2. proškolení našich pracovníků britskými experty: musí být školení pracovníci členy realizačního týmu projektu? 3. výjezd do Londýna za účelem získání zahraničního know-how: musí být účastníci výjezdu členy realizačního týmu projektu? Děkuji předem za odpověď. Hasmanová Autor: HASMANOVA
|
Dobrý den, prosím o zodpovězení několika dotazů: 1) na dvoudenní konferenci v ČR pozveme zahraničního experta - budou mu náležet "per diems" za oba dny, tedy 2x 230 EUR? 2) jakou formou mu budeme "per diems" proplácet - dáme mu celou částku 230 EUR nebo nám musí předložit doklady za cestovné, ubytování, stravu a my mu můžeme proplatit jen částku odpovídající těmto dokladům? 3) částka na "per diems" 230 EUR je brána jako limitní částka - máme si do projektu naplánovat "per diems" v této maximální výši, nebo je nutné tuto částku upravit s ohledem na ceny ubytování, stravy, cestovného v místě obvyklé? 4) v jakém kurzu máme při psaní žádosti převádět částku "per diems" na čeké koruny? 5) náklady na cestu zahraničního experta do ČR a zpět - z jakých cen máme vycházet při plánování nákladů na letenky/jízdenky? máme se např. informovat u dopravců na obvyklé ceny mezinárodních jízdenek a na základě těchto informací částky naplánovat? Děkuji Autor: HANZLOVA_M
|
Dobrý den, prosím o zhodnocení, zda si správně vykládáme větu z výzvy 77: Výdaje na tzv. „mezinárodní aktivity“ musí ve finančním vyjádření představovat nejméně25 % z celkových přímých způsobilých výdajů rozpočtu projektu (tj. po odečtenínepřímých nákladů) bez osobních nákladů. "Výdaje na tzv. „mezinárodní aktivity“ musí ve finančním vyjádření představovat nejméně 25 % z celkových přímých způsobilých výdajů rozpočtu projektu (tj. po odečtení nepřímých nákladů) bez osobních nákladů." Čili: Celkové náklady minus nepřímé náklady minus osobni naklady je castka, z niz minimalne 25% musi byt TNC? Děkuji za odpověď. Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, jsou oprávněnými partnery v projektu odbory (a to jak na národní, tka mezinárodní úrovni?) a mohou mít případně finanční příspěvek? Je omezen počet žádostí, který může předložit jeden žadatel? Děkuji. L. Sokačová. Autor: SOKACOVA
|
Dobrý den, pracovní stáže s ohledem na skutečnost, že v tomto případě nelze zcela vyloučit riziko veřejné podpory, nejsou možnou aktivitou projektu. Mohlo by docházet ke zvýhodnění zahraničních podniků, ve kterých by tyto stáže probíhaly. Mzdy/ odměny cílové skupiny rovněž z důvodu rizika veřejné podpory do způsobilých nákladů nelze zahrnout. V případě výuky cizích jazyků je otázka, jak by byla jejich potřebnost pro cílovou skupinu v projektu odůvodněna. Vhodná by např. byla výuka češtiny cílové skupiny imigranti a azylanti, zde je jasné zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Pokud by se předpokládala výuka cizího jazyka z důvodu posílení uplatnitelnosti absolventa tohoto kurzu na trhu práce v zahraničí, pak zde není patrná vazba na trh práce v ČR. Jak jsem již ale uváděla, záleželo by na samotném obsahu projektu a odůvodnění potřebnosti výuky cizích jazyků. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Cílem zamýšleného projektu je umožnit zahraniční pracovní stáže CS fyzických osob do 20, resp. do 25 let věku. Těmto stážím musí předcházet odborná příprava. Tato CS je převážně tvořena mladými lidmi bez pracovních zkušeností, motivace a sebedůvěry ve své schopnosti navíc často negativně ovlivňována prostředím v kterém žije. Zkušenosti zvolených zahraničních partnerů ukazují, že tento druh přípravy na budoucí povolání je účinný právě u této CS. Účastníci stáží jsou nuceni se v rámci absolvování stáže v „cizím/zahraničním prostředí“ jinak chovat a jinak se stavět ke všem svým povinnostem a zároveň nejsou ovlivňováni rušivými vlivy (kamarádi, prostředí trvalého bydliště, často i rodina). Toto vše přispívá k posílení uvedených/chybějících vlastností tak důležitých pro získání pracovního poměru a dochází k aktivizaci a výraznému posilnění sebevědomí CS. Dotaz: - Je možné do KA zařadit zahraniční praxi spojenou s úhradou přímé podpory pro CS ?
- Je možné jako KA projektu zařadit výuku cizího jazyka ?
Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, Vámi zaslaný projektový záměr pro přeložení v rámci výzvy č. 77 vhodný není, pracuje se s dětmi do 15 let, které nejsou cílovou skupinou výzvy a vazba na trh práce uvedená v záměru je v jejich případě hodně vzdálená. V případě práce s cílovou skupinou rodiče s dětmi, budoucí rodiče by se již jednalo o možnou cílovou skupinu, ale opět chybí vazba na trh práce. Projekt je víceméně zaměřen pouze na samotnou biblioterapii a její rozvoj v ČR. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Měl bych dotaz na vhodnost projektového záměru pro výzvu mezinárodní spolupráce. Záměr spočívá ve vytvoření fungující biblioterapie v ČR, kde cílovou skupinou jsou dítě (4-15 let). Dítě v tomto období prožívá velmi bolestivě a hluboce např. strach z doktorů, ze tmy, rozvod rodičů, smrt nebo přírůstek do rodiny apod., také úzkost, jež zanechávají stopu v dalším psychickém a osobnostním vývoji člověka. Terapie ovlivňuje rozvoj člověka, zdravý osobnostní růst, což má v budoucnu přímý vliv na uplatnění na trhu práce. V rámci projektu chceme zrealizovat přípravu „terapie“ pomocí zahraničního partnera, který má s touto činností praxi, která je ve světě uznávaná a v projektu by byl nositelem know-how. V našem záměru půjde o vytvoření školících materiálů, metodik, překlady odborných materiálů, proškolení budoucích lektorů (cílová skupina rodiče s dětmi, budoucí rodiče). Předání zkušeností proběhne formou školení a workshopů. V realizační fázi pak půjde o samotnou aplikace biblioterapie na cílovou skupinu. Chceme navázat úzkou spolupráci se zahraničním partnerem a dalšími institucemi, které se touto problematikou v zahraničí zabývají. Získané informace a zkušenosti chceme přenést do praxe v ČR, kde v současné době tuto metodu rozvoje osobnosti nikdo neaplikuje. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, cílové skupině je možné v rámci přímých nákladů projektu hradit cestovné, ubytování a i Vámi uvedené stravné. Výše stravného by měla být v souladu s vyhláškou 379/2011 Sb. a ubytování v částce v místě a čase obvyklé (max. 100 EUR na osobu/noc). Tyto náklady na cílovou skupinu budou součástí kapitoly rozpočtu č. 6 Přímá podpora, zároveň doporučuji jako jednotku v rozpočtu u těchto nákladů uvádět nejlépe osoba/den, osoba/noc, osoba/cestu apod. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 V případě, že cílovou bychom skupinu (kterou budou zástupci několika českých NNO) chtěli v rámci projekut mimo jiné také "vyvézt" do zahraničí na několikadenní stáž, jaké náklady lze v tomto případě cílové skupině hradit? Předpokládám, že cestovné a ubytování logicky ano, ale nevím, jak je to například se stravným. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, šíření ze zahraničí získaného know-how v ČR formou semináře na území ČR bez účasti zahraničního partnera již nelze do povinného podílu TNC nákladů započítat. V případě, že by se zahraniční partner semináře účastnil, pak by se o TNC náklad jednalo. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 rád bych reagoval na březnovou odpověď paní Hůlové a měl bych doplňující dotaz. Z odpovědi cituji "do mezinárodních aktivit lze zahrnout takové aktivity, které mají vazbu na dané mezinárodní partnerství. Mohou to být např. zahraniční cesty, workshopy a konference s účastí zahraničních expertů, ale i aktivity, které se váží na přenos know-how od zahraničních partnerů." V reakci na několik posledních slov: Znamená to tedy, že pokud přinášíme know-how ze zahraničí a v rámci jeho šíření v ČR pořádáme na území ČR (a třeba i bez přítomnosti zahraničních lektorů) semináře, kterými novou metodu vyučujeme, nebo o ní informujeme, jsou náklady spojené s těmito aktivitami přímými náklady, které se započítávají do povinného podílu mezinárodních aktivit ? (oněch 25% a více) Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, V rámci projektu přinášíme know-how určité metody práce (s mladisvými hospitalizovanými kvůli akutní intoxikaci alkoholem, případně drogami) ze zahraničí, metodu testujeme, následně ji šíříme mezi další potenciální realizátory - NNO - a vyvíjíme aktivity směrem k systémovému ukotvení této nové metody. Myslíme si správně, že cílovou skupinou tohoto projektu jsou právě ony NNO, které přinesené know-how v rámci projektu od nás přejímají? Nebo máme jako CS definovat také ty osoby, na které je směřován obsah přenášeného know-how (už třeba jen proto, že v rámci pilotního testovacího programu, který testuje okolnosti českého kontextu jsou skutečně realizovány aktivity k těmto osobám)? Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, měla bych tři dotazy ohledně výzvy 77: 1.) Je možné předložit projektovou žádost, obsahem které je přenos inovativního řešení v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti, pokud základním prvkem tohoto řešení je vzdělávání / motivování cílové skupiny k nastartování vlastního podnikání? Podpora v rámci takto definovaného projektu by se tedy týkala fáze před samotným zahájením podnikatelské aktivity, tudíž máme za to, že se jedná o situaci, která nezakládá veřejnou podporu. 2.) Pokud odpověď na dotaz č. 1) je ANO, bylo by možné do takového projektu případně doplnit i aktivity, prostřednictvím kterých by byla poskytována podpora předmětné cílové skupině i v úvodní fázi rozběhu jejich podnikatelské aktivity – zejména formou individuálního „koučinku“, poradenství apod? Domníváme se, že u těchto aktivit lze oprávněně předpokládat (vzhledem k rozsahu a charakteru podporované podnikatelské činnosti), že zde nedojde ke kumulativnímu naplnění podmínek dle definice veřejné podpory. V každém případě by objemy takto vynaložených prostředků u jednotlivých podpořených osob rozhodně nepřesáhly limity stanovené pro podporu de-minimis. 3.) Pokud je i odpověď na dotaz č. 2) ANO, bylo by možné kromě poradenství poskytovat cílové skupině (po omezenou definovanou dobu) také přímou podporu ve fázi rozběhu konkrétní podnikatelské aktivity – např. formou mikrograntů příp. pořízením příslušných plnění pro cílovou skupinu přímo ze strany žadatele v rámci projektových nákladů (v rámci kapitoly 06.04)? Vzhledem k otázce veřejné podpory by i zde platili předpoklady uvedené výše k dotazu č. 2). Děkuji a srdečně zdravím, Hana Pelikánová Autor: PELIKANOVA_H
|
Dobrý den, v nabídce žádosti není pro Prahu žádný IPRM. Znamená to, že ho Praha nemá a že pro projekt realizovaný v Praze není tudíž možné zvýhodnění projektů IPRM využít? Děkuji Autor: HAUSER_T
|
Cílem zamýšleného projektu je umožnit zahraniční pracovní stáže CS fyzických osob do 20, resp. do 25 let věku. Těmto stážím musí předcházet odborná příprava. Tato CS je převážně tvořena mladými lidmi bez pracovních zkušeností, motivace a sebedůvěry ve své schopnosti navíc často negativně ovlivňována prostředím v kterém žije. Zkušenosti zvolených zahraničních partnerů ukazují, že tento druh přípravy na budoucí povolání je účinný právě u této CS. Účastníci stáží jsou nuceni se v rámci absolvování stáže v „cizím/zahraničním prostředí“ jinak chovat a jinak se stavět ke všem svým povinnostem a zároveň nejsou ovlivňováni rušivými vlivy (kamarádi, prostředí trvalého bydliště, často i rodina). Toto vše přispívá k posílení uvedených/chybějících vlastností tak důležitých pro získání pracovního poměru a dochází k aktivizaci a výraznému posilnění sebevědomí CS. Dotaz: - Je možné do KA zařadit zahraniční praxi spojenou s úhradou přímé podpory pro CS ?
- Je možné jako KA projektu zařadit výuku cizího jazyka ?
Autor: CIZEK_P
|
Měl bych dotaz na vhodnost projektového záměru pro výzvu mezinárodní spolupráce. Záměr spočívá ve vytvoření fungující biblioterapie v ČR, kde cílovou skupinou jsou dítě (4-15 let). Dítě v tomto období prožívá velmi bolestivě a hluboce např. strach z doktorů, ze tmy, rozvod rodičů, smrt nebo přírůstek do rodiny apod., také úzkost, jež zanechávají stopu v dalším psychickém a osobnostním vývoji člověka. Terapie ovlivňuje rozvoj člověka, zdravý osobnostní růst, což má v budoucnu přímý vliv na uplatnění na trhu práce. V rámci projektu chceme zrealizovat přípravu „terapie“ pomocí zahraničního partnera, který má s touto činností praxi, která je ve světě uznávaná a v projektu by byl nositelem know-how. V našem záměru půjde o vytvoření školících materiálů, metodik, překlady odborných materiálů, proškolení budoucích lektorů (cílová skupina rodiče s dětmi, budoucí rodiče). Předání zkušeností proběhne formou školení a workshopů. V realizační fázi pak půjde o samotnou aplikace biblioterapie na cílovou skupinu. Chceme navázat úzkou spolupráci se zahraničním partnerem a dalšími institucemi, které se touto problematikou v zahraničí zabývají. Získané informace a zkušenosti chceme přenést do praxe v ČR, kde v současné době tuto metodu rozvoje osobnosti nikdo neaplikuje. Autor: HEKERA_M
|
Dobrý den, mám ještě jeden dotaz V případě, že cílovou bychom skupinu (kterou budou zástupci několika českých NNO) chtěli v rámci projekut mimo jiné také "vyvézt" do zahraničí na několikadenní stáž, jaké náklady lze v tomto případě cílové skupině hradit? Předpokládám, že cestovné a ubytování logicky ano, ale nevím, jak je to například se stravným. Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, rád bych reagoval na březnovou odpověď paní Hůlové a měl bych doplňující dotaz. Z odpovědi cituji "do mezinárodních aktivit lze zahrnout takové aktivity, které mají vazbu na dané mezinárodní partnerství. Mohou to být např. zahraniční cesty, workshopy a konference s účastí zahraničních expertů, ale i aktivity, které se váží na přenos know-how od zahraničních partnerů." V reakci na několik posledních slov: Znamená to tedy, že pokud přinášíme know-how ze zahraničí a v rámci jeho šíření v ČR pořádáme na území ČR (a třeba i bez přítomnosti zahraničních lektorů) semináře, kterými novou metodu vyučujeme, nebo o ní informujeme, jsou náklady spojené s těmito aktivitami přímými náklady, které se započítávají do povinného podílu mezinárodních aktivit ? (oněch 25% a více) Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, studenti jsou možnou cílovou skupinou pouze v případě, že bude v rámci projektu řešena jejich situace na trhu práce. Zároveň v případě cílových skupin uvedených ve výzvě se předpokládá, že jsou nějakým způsobem ohroženi na trhu práce, což se v případě talentovaných studentů nedá zcela předpokládat. Jako problematickou vidím také spolupráci těchto studentů s konkrétními firmami, kde by nejspíše hrozilo riziko veřejné podpory, která je však textem výzvy vyloučena. V případě podpory při zahájení podnikání je možné s ohledem na riziko veřejné podpory poradenství poskytovat osobám začínajícím podnikání, nikterak však již osobám podnikajícím, a to ani v začátcích jejich podnikání. V případě, že budete chtít riziko veřejné podpory ve Vašem projektovém záměru dále konzultovat, chtěla bych Vás požádat o bližší upřesnění zapojení konkrétních firem, případně také konkretizaci činnosti poradenského centra, upřesnění prosím zašlete na email podpora34-51@ea-oplzz.cz. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 chtěla bych se zeptat, zda v projektu můžeme cílit na studenty ve spolupráci s Univerzitou ve smyslu vytipování talentovaných studentů a jejich spolupráce s firmami v regionu a zároveň na jejich podporu ve startu vlastního podnikání formou vybudouvání poradenského centra (zaměřeného na šiřší CS - absolventy, maminky začínající podnikání, atd.)? Se studenty bychom pracovali v rámci cílové skupiny mládež a mladí dospělí a zájemci o zaměstnání. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, Vámi položený dotaz jsem ještě raději konzultovala s metodiky a právníky MPSV. V případě překladu knihy by se nejednalo o inovativní produkt vytvořený v rámci projektu a jako takový by tedy neměl být přenášen. Navíc by v tomto případě z důvodu nutného nákupu licencí atd. z prostředků projektu mohlo hrozit právě i riziko veřejné podpory. Do TNC nákladů lze zahrnovat náklady, které se nějakým způsobem váží na spolupráci se zahraničním partnerem, přenos dobré praxe, know-how. Může se jednat i o aktivity realizované v ČR, jako např. konference v ČR právě za účasti zahraničního partnera. Vámi uvedené aktivity lze považovat za TNC náklady. Do nákladů lze zahrnout celý náklad, ale také jen poměrnou část nákladu na danou aktivitu – záleží na Vašem zvážení, pak je třeba náklady rozložit do dvou položek (TNC a normální náklad). Osobní náklady se do TNC nezapočítávají. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Prosím ještě o doplnění. Pokud bychom do ČR přenesli knihu přeložili ji a vytiskli a dále šířili k CS. Jak vypořádat autorská práva s majitelem těchto práv? Jsou náklady na vydání knihy VP či nikoli? Ad mezinárodní aktivity - stále trošku tápu v tomto pojmu, takže bych si ráda ujasnila - jedná se o aktivity, kde je vždy kapka mezinárodního, ale nemusí probíhat v zahraničí? Např. příprava vzdělávacích materiálů pro CS od supervizí zahraničního partnera, vzdělávání lektorů pracujících s CS zahraničním lektorem, ale probíhající v ČR, konference k tématu v ČR se zahraniční účastní? Jsou toto vše mezinárodní aktivity? Do nákladů se pak počítá celkový náklad na takovou aktivitu? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, odpovědi na Vámi položené dotazy ohledně tematické sítě jsou následující: Ad 1) Všechny Vámi uvedené varianty jsou možné. V případě zahraničních partnerů není právní forma nijak omezena. Výběr zahraničních partnerů záleží na Vás, partnerství může být navázáno jak s jednotlivými členy zahraniční tematické sítě, tak i např. se subjektem zastřešujícím danou tematickou síť v partnerské zemi. Velkou měrou bude záviset na zvoleném zaměření tematické sítě a na její struktuře. V rámci projektu může zároveň dojít i k vytvoření zcela nové tematické sítě. Ad 2) I v tomto případě bude záviset zejména na vybraném tématu sítě a právě v souladu se zvoleným tématem by mělo dojít k výběru relevantních zástupců veřejné správy jako tvůrců politik na různých úrovních. Rozhodně bych však nedoporučila cestu „čím více, tím lépe“, ale volila bych partnery a případně další spolupracující organizace tak, aby jejich role v projektu byla odůvodněná a přínosná. Ad 3) Nezávislý expert by měl v rámci Vašeho projektu umožnit získání zpětné vazby jako odborník z praxe či akademické sféry. Konkrétní volba tedy opět bude záviset především na zvoleném tématu. I zde neplatí „čím více, tím lépe“. Vhodné složení tematické sítě a další doporučující informace naleznete v dokumentu přiloženém k výzvě Tematické sítě – doporučení. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Dovolte dotazy na složeni tematické sítě: 1) Zahraniční člen TS musí (může) byt: -právnická osoba zabývající se danou problematikou -fyzická osoba zabývající se danou problematikou - nebo cela tematická síť na území zahraničního partnera? 2) Tvůrce politik musí byt: - na místní úrovni - na regionální úrovni - na národní úrovni - nebo „čím více, tím lépe“? 3) Nezávislý expert musí (může) být: -např. pedagog, vyučující danou problematiku na VS -nezávislý publicista v dané oblasti - statni zaměstnanec – např. pracovník Úřadu práce, mající pracovní povinnosti v oblasti zaměření projektu - člen nebo pracovník nějakého neziskového sektoru, zajímající se na oblasti zaměření projektu - nebo „čím více, tím lépe“? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v projektu můžeme cílit na studenty ve spolupráci s Univerzitou ve smyslu vytipování talentovaných studentů a jejich spolupráce s firmami v regionu a zároveň na jejich podporu ve startu vlastního podnikání formou vybudouvání poradenského centra (zaměřeného na šiřší CS - absolventy, maminky začínající podnikání, atd.)? Se studenty bychom pracovali v rámci cílové skupiny mládež a mladí dospělí a zájemci o zaměstnání. Děkuji za odpověď. Autor: HOUDOVA_L
|
Dobrý den, v případě, že se bude jednat o školení pouze v genderové problematice, pak školení veřejnou podporu nezakládá, neboť se předpokládá, že proškolení v genderovém tématu nepřináší firmám lepší postavení na trhu. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 jedná se o gender projekt, který by měl ženám na mateřské dovolené, respektive po ní umožnit se lépe zapojit do pracovního procesu. Nejedná se jen o jeden cíl projektu. Moje otázka je :nebude se jednat o veřejnou podporu, když v projektu budou školeni i personalisté firem, kde tento gender program bude realizován? Jednalo by se o kurzy, semináře, workshopy. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, tzv. nasdílení žádosti provedete v aplikaci Benefit, v nabídce v levé části ve volbách Operace se žádostí je jednou z možností právě Přístup k žádosti, kde pomocí tlačítka Nový záznam přidáte e-mail benefit7@mpsv.cz. Umožnit přístup dalších osob k žádosti může pouze tzv. vlastník žádosti, kterého naleznete hned na první záložce v Benefit s názvem Identifikace žádosti. V případě dalších problémů ohledně nasdílení mě prosím kontaktujte prostřednictvím e-mailu podpora34-51@ea-oplzz.cz. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 chtěla bych se zeptat ohledně zadávání zahraničního partnera do systému Benefit7, respektive, co přesně znamená, že "žadatel musí žádost nasdílet na e-mail benefit7@mpsv.cz. Jak tedy přesně postupovat? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, Dovolte dotazy na slozeni tematicke site: 1) Zahranicni člen TS musí (muze) byt: -pravnicka osoba zabyvajici se danou problematikou -fyzicka osoba zabyvajici se danou problematikou - nebo cela tematicka sit na uzemi zahraničního partnera? 2) Tvurce politik musí byt: - na mistni urovni - na regionalni urovni - na narodni urovni - nebo „cim vice, tim lepe“? 3) Nezavisly expert musí (muze) byt: -např. pedagog, vyucujici danou problematiku na VS -nezavisly publicista v dane oblasti - statni zamestnanec – napr. pracovník Uradu práce, majici pracovni povinnosti v oblasti zamereni projektu - člen nebo pracovník nejakeho neziskového sektoru, zajimajici se na oblasti zamereni projektu - nebo „cim vice, tim lepe“? Předem děkuji za odpověď. Hujová Autor: HUJOVA_A
|
Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně zadávání zahraničního partnera do systému Benefit7, respektive, co přesně znamená, že "žadatel musí žádost nasdílet na e-mail benefit7@mpsv.cz. Jak tedy přesně postupovat? děkuji moc za odpověď. Veronika Doleželová Autor: HASMANOVA
|
Dobrý den, do nákladů na mezinárodní aktivity lze zahrnovat náklady, které se nějakým způsobem váží na spolupráci se zahraničním partnerem, přenos dobré praxe, know-how. Může se jednat i o aktivity realizované v ČR, jako např. konference v ČR právě za účasti mezinárodního partnera. Vámi uvedené aktivity lze za mezinárodní aktivity (TNC) považovat. Samotné školení, jeho náplň a zejména potřebnost doporučuji v žádosti podrobně objasnit (proč je pro naplnění cílů projektu nezbytné, výdaje pak musí splňovat podmínku efektivnosti a hospodárnosti, musí být v místě a čase obvyklé, případný výběr dodavatele školení musí proběhnout v souladu s pravidly OP LZZ). S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Lze za zahraniční aktivitu považovat i účast na školení v zahraničí? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, jedná se o gender projekt, který by měl ženám na mateřské dovolené, respektive po ní umožnit se lépe zapojit do pracovního procesu. Nejedná se jen o jeden cíl projektu. Moje otázka je :nebude se jednat o veřejnou podporu, když v projektu budou školeni i personalisté firem, kde tento gender program bude realizován? Jednalo by se o kurzy, semináře, workshopy. Děkuji Tomáš Výstup Autor: VYSTUP_T
|
Dobrý den, náklady na zahraniční experty je možné v rozpočtu projektu zohlednit dvěma způsoby. Prvním z nich je zahrnutí do kapitoly 04 nákup služeb. Další možností je zahrnout zahraničního experta do realizačního týmu projektu, v tomto případě by však výše odměny měla být nastavena v souladu s tabulkou pro obvyklé mzdy/platy. Zároveň bych však chtěla upozornit, že v případě zahraničního experta se nesmí jednat o zaměstnance partnera a osoba experta nesmí být s partnerem jakkoliv spojena. Náklady musí být řádně zdůvodněny , tj. proč je zahraniční expert pro projekt nezbytný, zejména v případě nákupu služeb zahraničního experta náklad musí být hospodárný, efektivní a v místě a čase obvyklý. Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 zapojujeme do realizačního týmu zahr. experta z Nizozemska. Bude pracovat na DPP. Jaká je doporučená hodinová mzda pro zahr. pracovníka? Udělali jsme průzkum mezd, aby byla v místě a čase obvyklá a vychází nám 50 EUR/hodina práce. Nebo musíme vycházet z tabulky doporučených mezd - viz Přílohy Výzvy č. 77? Autor: PODPORA_EA
|
Lze za zahraniční aktivitu považovat i účast na školení v zahraničí? Autor: GAZDAGOVA_M
|
Dobrý den, v rámci Vámi nastíněného projektového záměru spatřuji několik problémových míst. Prvním z nich je zaměření projektu na zprostředkování práce, tj. přebírání činnosti agentury na zprostředkovávání, v tomto případě by hrozilo riziko poskytnutí veřejné podpory. Dále nelze riziko veřejné podpory vyloučit ani u samotných stáží, kdy by došlo ke zvýhodnění německých podniků, ve kterých by tyto stáže probíhaly. Z důvodu rizika veřejné podpory jsou projekty s podobným zaměřením během hodnocení vyřazovány. V rámci projektů výzvy č. 77 jsou obecně podporovány spíše krátkodobé stáže. Dále je třeba také zmínit, že by Vámi předložený projekt pouze částečně řešil situaci na pracovním trhu ČR. Co se týče nepřímých nákladů, vycházím-li z jejich definice, že nejsou nebo nemohou být přímo spojené s konkrétní aktivitou daného projektu a zahrnují např. náklady spojené s administrací projektu či náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně vznikají v rámci běžných činností organizace příjemce či českého partnera, a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu, nedoporučuji do projektu zahrnovat samostatnou takto financovanou klíčovou aktivitu. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Cílem našeho projektu je reagovat na současnou poptávku Německa po pracovní síle ze zahraničí (tedy i z ČR) a použít zcela nový přístup zprostředkování práce pro nezaměstnané v zahraničí. Kromě 5 týdenní pracovní praxe k osvojení si pracovních návyků v zahraničí bude CS umožněno postupné seznámení se s sociokulturním a pracovním prostředím a adoptovat se tak na nové prostředí před podepsáním pracovní smlouvy v Německu a v tomto novém zaměstnání vydržet i po uplynutí zkušební doby. CS budou středoškolsky vzdělaní uchazečů o zaměstnání s alespoň částečnou znalostí německého jazyka získání pracovní praxe v Německu s výhledem na další pracovní uplatnění. Zahraničním partnerem bude Úřad práce v Německu. Bude vytvořena tematická síť, která bude propojovat: - nezaměstnané uchazeče o zaměstnání v ČR, kteří mají zájem o práci v Německu - ÚP ČR (oslovení zájemců o zapojení do tematické sítě) - ÚP Německa (zajištění praxe - databáze poptávajících zaměstnavatelů). Dotaz: 1. Je možné projekt s touto myšlenkou podat v rámci výzvy 77 pod podporovanou aktivitou Tematické sítě, příp. pod jinou podporovanou aktivitou? 2. Je možné volnočasově pobytové aktivity zařadit jako samostatnou KA hrazenou z nepřímých nákladů? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, v případě, že byly při vzniku práv duševního vlastnictví použity prostředky dotace, je příjemce dotace povinen poskytovateli poskytnout neomezenou bezplatnou licenci k užití práv duševního vlastnictví včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence, a to bez zbytečného odkladu po vzniku takových práv. Pokud je držitelem takových práv duševního vlastnictví vzniklých na základě zakázky jiná osoba než příjemce dotace, je příjemce dotace povinen ve smlouvě uzavřené s dodavatelem zajistit pro poskytovatele neomezenou bezplatnou licenci k užití těchto práv včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence. Tato povinnost je následně zakotvena v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které příjemce obdrží v případě schválení předloženého projektu. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 v rámci projektového záměru řešíme otázku, zda produkt, který by byl projektem vytvořen pro ČR (přenesen ze zahraničí a pro ČR modifikován) bude vlastnictvím žadatele? Případně jaké jsou podmínky nakládání s takovým to produktem a jeho vlastnictvím? Jednalo by se o produkt typu software. Autor: PODPORA_EA
|
Vážená paní, zapojujeme do realizačního týmu zahr. experta z Nizozemska. Bude pracovat na DPP. Jaká je doporučená hodinová mzda pro zahr. pracovníka? Udělali jsme průzkum mezd, aby byla v místě a čase obvyklá a vychází nám 50 EUR/hodina práce. Nebo musíme vycházet z tabulky doporučených mezd - viz Přílohy Výzvy č. 77? Děkuji. S pozdravem J. Palková Autor: PALKOVA_J
|
Dobrý den. Díky za předchozí odpově´d. Prosím ještě o doplnění. Pkud bychom do ČR přenesli knihu přeložili ji a vytiskli a dále šířili k CS. Jak vypořádat autorská práva s majitelem těchto práv? Jsou náklady na vydání knihy VP či nikoli? Ad mezinároní aktivity - stále trošku tápu v tomto pojmu, takže bych si ráda ujasnila - jedná se o aktivity, kde je vždy kapka mezinárodního, ale nemusí probíhat v zahraničí? Např. příprava vzdělávacích materiálů pro CS od supervizí zahraničníh partnera, vzdělávání lektorů pracujících s CS zahraničním lektorem, ale probíhající v ČR, konference k tématu v ČR se zahraniční účastní? Jsou toto vše mezinárodní akrivity? Do nákladů se pak počítá celkový naáklad na takovou aktivitu? Předem díky za vysvětlení. S pozdravem Michaela Holišová Autor: HOLISOVA
|
Cílem našeho projektu je reagovat na současnou poptávku Německa po pracovní síle ze zahraničí (tedy i z ČR) a použít zcela nový přístup zprostředkování práce pro nezaměstnané v zahraničí. Kromě 5 týdenní pracovní praxe k osvojení si pracovních návyků v zahraničí bude CS umožněno postupné seznámení se s sociokulturním a pracovním prostředím a adoptovat se tak na nové prostředí před podepsáním pracovní smlouvy v Německu a v tomto novém zaměstnání vydržet i po uplynutí zkušební doby. CS budou středoškolsky vzdělaní uchazečů o zaměstnání s alespoň částečnou znalostí německého jazyka získání pracovní praxe v Německu s výhledem na další pracovní uplatnění. Zahraničním partnerem bude Úřad práce v Německu. Bude vytvořena tematická síť, která bude propojovat: - nezaměstnané uchazeče o zaměstnání v ČR, kteří mají zájem o práci v Německu - ÚP ČR (oslovení zájemců o zapojení do tematické sítě) - ÚP Německa (zajištění praxe - databáze poptávajících zaměstnavatelů). Dotaz: - Je možné projekt s touto myšlenkou podat v rámci výzvy 77 pod podporovanou aktivitou Tematické sítě, příp. pod jinou podporovanou aktivitou?
- Je možné volnočasově pobytové aktivity zařadit jako samostatnou KA hrazenou z nepřímých nákladů?
Děkuji za odpověď Autor: NIDL_V
|
Dobrý den, v rámci projektového záměru řešíme otázku, zda produkt, který by byl projektem vytvořen pro ČR (přenesen ze zahraničí a pro ČR modifikován) bude vlastnictvím žadatele? Případně jaké jsou podmínky nakládání s takovým to produktem a jeho vlastnictvím? Jednalo by se o produkt typu software. Děkuji Uhrová Autor: UHROVA_R
|
Dobrý den, v případě, že budete mít jednoho partnera ze země EU (ve Vašem případě tedy Slovensko), je možné zapojit do projektu také partnera ze Švýcarska. Pokud by se jednalo o partnera projektu, bylo by možné hradit pouze cestovné, ubytování a stravné (pro per diems zahraničních expertů v ČR je dán limit 230 euro na den). Do projektu je možné zapojit také zahraničního experta – tento zahraniční expert však nesmí být zaměstnancem partnera nebo být s partnerem jinak provázán. Těmto zahraničním expertům je možné hradit náklady s ním související (např. lektorné) také v rámci kapitoly 4 služby. Zahraniční expert by se mohl projektu účastnit případně i jako člen realizačního týmu. Zapojení zahraničních expertů do projektu mimo zahraniční partnery a náklady na ně však musí být řádně popsány a zdůvodněny, proč je služba zahraničního experta pro realizaci projektu a naplnění jeho cílů nezbytná, náklad pak musí být hospodárný, efektivní a v místě a čase obvyklý. Zároveň je potřeba upozornit, že v případě partnera ze Slovenska musí být jeho účast v projektu opodstatněná a nezastupitelná, nelze vyloučit, že by jeho opodstatněnost byla zastíněna právě účastí experta ze Švýcarska s ohledem na přenos know-how vzniklého ve Švýcarsku. Spíše bychom proto doporučovali, aby byli v projektu zapojeni partneři z obou dvou zemí – Slovenska i Švýcarska. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Pokud bychom rádi spolupracovali s partnerem ze Slovenska na vytvoření a přenosu know how, které vzniklo ve Švýcarsku, je toto možné? Je pak možné pozvat některého švýcarského experta na náš SR-ČR workshop? Jsou náklady na něj způsobilými výdaji? Existují nějaké limity? Můžeme mu krom faktury uhradit i cestovné, ubytování a stravu? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den. Pokud bychom rádi spolupracovali s partnerem ze Slovenska na vytvoření a přenosu know how, které vzniklo ve Švýcarsku, je toto možné? Je pak možné pozvat některého švýcarského experta na náš SR-ČR workshop? Jsou náklady na něj způsobilými výdaji? Existují nějaké limity? Můžeme mu krom faktury uhradit i cestovné, ubytování a stravu? Předem díky za informaci. S pozdravem Michaela Holišová Autor: HOLISOVA
|
Dobrý den, všechny Vámi uvedené skupiny jsou podporovanými skupinami výzvy 77, konkrétně děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let), ženy ohrožené nezaměstnaností – k propouštění žen dochází přednostně před muži, významně jsou ženy z tohoto důvody ohroženy především v podnicích procházejících restrukturalizací a výzkumné a vzdělávací instituce. Bude záležet na celkovém nastavení projektu tak, aby jeho aktivity byly v souladu s aktivitami podporovanými v rámci výzvy 77 a v dostatečné míře byly zaměřeny na zaměstnanost a trh práce. Zároveň bych chtěla upozornit, že je potřeba pohlídat, aby nedošlo k překryvu s aktivitami podporovanými v rámci OP VK. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 dobrý den rád by si ujasnil cílovou skupinu.... mohou být cílovou skupinou mládež - ve 4 ročnících středních škol, které následně budou vstupovat na trh práce?? mohou být cílovou skupinou mládež - z dětských domovů... zde věk od 17 - 26 let věku, které ještě pobývají v DD, ale dokončují vzdělávání na SOU SŠ a VŠ a následně mají vstoupit na trh práce? a další cílovou skupinou pedagožky - na SŠ - důvod - ohrožení nezaměstnaností změnou struktury vzdělávání - slučování škol .... může být cílovou skupinou organizace - střední školy... přenos now how jak pracovat se studenty končícími studium - 4 ročník.... (cílová skupina pedagogové , kteří následně budou now how využívat v práci s nimi.) Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, v případě českých partnerů musí být splněny stejné podmínky jako pro oprávněné žadatele výzvy, tj. musí se jednat o obce, kraje a jimi zřizované organizace; nestátní neziskové organizace a výzkumné a vzdělávací instituce (příp. Úřad práce ČR). Účast minimálně jednoho zahraničního partnera ze zemí EU je jednou z podmínek výzvy, která by ve Vašem případě zřejmě nebyla splněna. Cílové skupiny musí být vytyčeny přesně dle cílových skupin uvedených v textu výzvy, jiné cílové skupiny nejsou možné. V případě vyškolení osob cílové skupiny a následného zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele by se navíc jednalo o veřejnou podporu, která se v rámci této výzvy nepředpokládá. Z těchto důvodů se domnívám, že Váš záměr v této podobě není v souladu s textem výzvy. S pozdravem Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je náš záměr uskutečnitelný v této výzvy a za jakých podmínek. Jsme vzdělávací instituce (s.r.o.) a jednáme s realitní franchizovou společností (česká a.s., franchiza od USA) o založení a realizaci Akademie pro realitní makléře. Jednalo by se o vytvoření modulu akteditovaných kurzů u MŠMT pro realitní makléře. V rámci projektu by se zapojily nezaměstnané osoby, které by prošly tímto kurzem a mohly by se stát profesí realitní makléř. Know-how metodik a náplně kurzů bychom získali od zmíněné franchízové společnosti, kde by byla také cílová skupina zaměstnávána. Je tento záměr možný z této výzvy? Můžeme spolupracovat s českou firmou, která má franchízu od USA nebo se musíme spojit s tou v USA? Autor: PODPORA_EA
|
dobrý den rád by si ujasnil cílovou skupinu.... mohou být cílovou skupinou mládež - ve 4 ročnících středních škol, které následně budou vstupovat na trh práce?? mohou být cílovou skupinou mládež - z dětských domovů... zde věk od 17 - 26 let věku, které ještě pobývají v DD, ale dokončují vzdělávání na SOU SŠ a VŠ a následně mají vstoupit na trh práce? a další cílovou skupinou pedagožky - na SŠ - důvod - ohrožení nezaměstnaností změnou struktury vzdělávání - slučování škol .... může být cílovou skupinou organizace - střední školy... přenos now how jak pracovat se studenty končícími studium - 4 ročník.... (cílová skupina pedagogové , kteří následně budou now how využívat v práci s nimi.) děkuji za odpověď vladislav Kos Autor: KOS_V
|
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je náš záměr uskutečnitelný v této výzvy a za jakých podmínek. Jsme vzdělávací instituce (s.r.o.) a jednáme s realitní franchizovou společností (česká a.s., franchiza od USA) o založení a realizaci Akademie pro realitní makléře. Jednalo by se o vytvoření modulu akteditovaných kurzů u MŠMT pro realitní makléře. V rámci projektu by se zapojily nezaměstnané osoby, které by prošly tímto kurzem a mohly by se stát profesí realitní makléř. Know-how metodik a náplně kurzů bychom získali od zmíněné franchízové společnosti, kde by byla také cílová skupina zaměstnávána. Je tento záměr možný z této výzvy? Můžeme spolupracovat s českou firmou, která má franchízu od USA nebo se musíme spojit s tou v USA? Děkuji Sedláčková Autor: SEDLACKOVA_L_1
|
Dobrý den, výsledky druhého kola výzvy 77 budou zveřejněny v průběhu května. S pozdravem Dita Hůlová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Kdy budou zveřejněny výsledky 2.kola výzvy č.77? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, v projektu musíte mít alespoň jednoho zahraničního partnera z členských zemí EU, další partneři mohou mimo EU pocházet i ze zemí Evropského sdružení volného obchodu (tj. Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Partner projektu musí být přínosem, aktivně se účastnit realizace aktivit projektu. Za partnerství nelze považovat pouze zprostředkování kontaktů na další subjekty (potenciální partnery). Českým partnerem projektu může být pouze oprávněný žadatel výzvy, tj. obce a kraje a jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace a výzkumné a vzdělávací instituce. Výrobní společnost oprávněným žadatelem není. S pozdravem Dita Hůlová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 rádi bychom podali projektu do této výzvy. Jsme vzdělávací společnost, takže bychom byli žadatelem. A chtěli bychom do projektu dát partnera mezinárodní společnost, která dceřinné společnosti jak v ČR, tak ve Švédsku, Německu, Francii. Můžeme mít za partnera tu českou firmu, která by byla klíčovým komuikačním partnerem a zprostředkovávala kontakt s těmi dalšími firmami anebo musíme mít přímo jako partnera uvedené všechny firmy ze všech zemí, když teda chceme v rámci projektu s nimi spolupracovat na aktivitách a sdílení zkušeností? A může být partnerem vlastně výrobní společnost? Autor: PODPORA_EA
|
Dotaz : Kdy budou zveřejněny výsledky 2.kola výzvy č.77? Děkuji Světlíková Autor: SVETLIKOVA_D
|
Dobrý den, rádi bychom podali projektu do této výzvy. Jsme vzdělávací společnost, takže bychom byli žadatelem. A chtěli bychom do projektu dát partnera mezinárodní společnost, která dceřinné společnosti jak v ČR, tak ve Švédsku, Německu, Francii. Můžeme mít za partnera tu českou firmu, která by byla klíčovým komuikačním partnerem a zprostředkovávala kontakt s těmi dalšími firmami anebo musíme mít přímo jako partnera uvedené všechny firmy ze všech zemí, když teda chceme v rámci projektu s nimi spolupracovat na aktivitách a sdílení zkušeností? A může být partnerem vlastně výrobní společnost? Děkuji za odpověď. Lenka Murinová Autor: MURINOVA_L
|
Dobrý den, Projekt je možné nastavit tak, že jednoměsto bude žadatelem a ostatní města budou v projektu cílovou skupinou organizací - Územně samosprávné celky a úřady ÚSC, jejich orgány a jimi zřízené nebo založené organizace a jejich zaměstnanci. Jejich zaměstnanci se pak mohou účastnit aktivit projektu, včetně studijních stáží v zahraničí. Náklady na tyto stáže by pak byly v rozpočtu v kapitle 06 Přímá podpora, kam náklady cílové skupiny patří. S pozdravem Dita Hůlová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 chtěl bych požádat o zodpovězení dotazu k plánovanému projektu do výzvy 77 mezinárodní spolupráce. Do projektu na výměnu mezinárodních zkušeností bychom chtěli zapojit více měst (6-8), která se chtějí obohatit o dobré praxe ve stejném tématu. Řešíme problém, jak více měst zapojit do jedno projektu. Z podmínek vyplývá, že municipality mohou být oficiálním partnerem projektu pouze bez finančního příspěvku. Bylo by možné projekt nastavit, tak, že jedno město by bylo oficiálním žadatelem a ostatní města by nebyla oficiálními partnery, ale byla by vymezena v cílové skupině? Mohli by poté úředníci z měst mimo žadatele absolvovat studijní stáže v zahraničí a další aktivity projektu, které by byly financované z rozpočtu projektu? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, náklady na mezinárodní aktivity musí v rozpočtu projektu představovat min. 25% z přímých způsobilých výdajů projektu bez osobních nákladů. Položky, které se k mezinárodním aktivitám vztahují, je nutné v rozpočtu označit "TNC". (viz text výzvy str. 8). S pozdravem Dita Hůlová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 ráda bych se zeptala, zda-li je vymezen limit finančních prostředků, který musí být vynaložen na mezinárodní aktivity. A zda-li položky rozpočtu mají být označeny jednoznačně tak, aby bylo zřejmé, že se vztahují k mezinárodním aktivitám. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, chtěl bych požádat o zodpovězení dotazu k plánovanému projektu do výzvy 77 mezinárodní spolupráce. Do projektu na výměnu mezinárodních zkušeností bychom chtěli zapojit více měst (6-8), která se chtějí obohatit o dobré praxe ve stejném tématu. Řešíme problém, jak více měst zapojit do jedno projektu. Z podmínek vyplývá, že municipality mohou být oficiálním partnerem projektu pouze bez finančního příspěvku. Bylo by možné projekt nastavit, tak, že jedno město by bylo oficiálním žadatelem a ostatní města by nebyla oficiálními partnery, ale byla by vymezena v cílové skupině? Mohli by poté úředníci z měst mimo žadatele absolvovat studijní stáže v zahraničí a další aktivity projektu, které by byly financované z rozpočtu projektu? děkuji Autor: MERTENS_O
|
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda-li je vymezen limit finančních prostředků, který musí být vynaložen na mezinárodní aktivity. A zda-li položky rozpočtu mají být označeny jednoznačně tak, aby bylo zřejmé, že se vztahují k mezinárodním aktivitám. Děkuji Janoušková Autor: JANOUSKOVA_O
|
Dobrý den, zahraničním partnerům je možné z porjektu hradit pouze náklady n acestu do ČR a zpět, tedy cestovné a per diems. Pokud tedy setkání proběhne u žadatele (v ČR), pak je možné partnerům tyto náklady uhradit. Pokud bude probíhat setkání v zemi jednoho z partnerů, pak je možné nárokovat poze cestovní náklady žadatele - členů realizačního týmu. Diety by měly být v souladu s vyhláškou 379/2011 Sb. a ubytování v částce v místě a čase obvyklé (max 100 EUR na osobu/noc). S pozdravem Dita Hůlová Externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 dobrý den, v případě, že máme dva partnery ze zahraničí - Slovensko a Francie, katdý působí v cílové oblasti, kteoru chceme aplikovat a vzájemně se doplňují, je možné aby proběhly vzájemné setkání např : ČR, SR a Francie - u žadatele - předokládáme, že toto ANO ale např situace setkání u partnera : ČR, SR a Francie - u partnera ve Francii a následně na Slovensku - vzájemné sdílení informací ? Je možné hradit náklady na dopravu a pobyt např. na slovensku jak pracovníkům žadatele, tak i pracovníkům partnera z Francie a naopak...?? Autor: PODPORA_EA
|
dobrý den, v případě, že máme dva partnery ze zahraničí - Slovensko a Francie, katdý působí v cílové oblasti, kteoru chceme aplikovat a vzájemně se doplňují, je možné aby proběhly vzájemné setkání např : ČR, SR a Francie - u žadatele - předokládáme, že toto ANO ale např situace setkání u partnera : ČR, SR a Francie - u partnera ve Francii a následně na Slovensku - vzájemné sdílení informací ? je možné hradit náklady na dopravu a pobyt např. na slovensku jak pracovníkům žadatele, tak i pracovníkům partnera z Francie a naopak...?? Díky za Odpověď Vladislav Kos Autor: KOS_V
|
Dobrý den, školení pro hodnotitele z výzvy 77 se v současné době neplánuje. Pokud budete mít dotazy ohledně výzvy 77, tak prosím využijte kontaktů, které jsme všem hodnotitelům zasílali spolu s objednávkami k věcnému hodnocení. Informace k hodnocení a zpětnou vazbu můžete nalézt také na ESF fóru v klubu pro věcné hodnotitele výzvy 77 a to na odkaze: https://forum.esfcr.cz/node/discussion.htm?ident=226&1330418770. Děkujeme za pochopení. S pozdravem Lenka Mikešová Administrátor Řídícího orgánu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Autor: PODPORA_EA
|
|
Menu
