Dobrý den, prosím o odpověď na tyto dotazy: 1. Cílová skupina organizací: -rozumím tomu dobře, že ve vstupní analýze se analyzuje situace cílové skupiny projektu a ne cílové skupiny organizací? -pokud chceme na závěrečný seminář k projektu pozvat experty Úřadu práce můžeme/máme je zahrnout do CS organizací, i když v projektu jim nebude určena nějaká další aktivita? 2. proškolení našich pracovníků britskými experty: musí být školení pracovníci členy realizačního týmu projektu? 3. výjezd do Londýna za účelem získání zahraničního know-how: musí být účastníci výjezdu členy realizačního týmu projektu? Děkuji předem za odpověď. Hasmanová Autor: HASMANOVA
|
Dobrý den, prosím o zodpovězení několika dotazů: 1) na dvoudenní konferenci v ČR pozveme zahraničního experta - budou mu náležet "per diems" za oba dny, tedy 2x 230 EUR? 2) jakou formou mu budeme "per diems" proplácet - dáme mu celou částku 230 EUR nebo nám musí předložit doklady za cestovné, ubytování, stravu a my mu můžeme proplatit jen částku odpovídající těmto dokladům? 3) částka na "per diems" 230 EUR je brána jako limitní částka - máme si do projektu naplánovat "per diems" v této maximální výši, nebo je nutné tuto částku upravit s ohledem na ceny ubytování, stravy, cestovného v místě obvyklé? 4) v jakém kurzu máme při psaní žádosti převádět částku "per diems" na čeké koruny? 5) náklady na cestu zahraničního experta do ČR a zpět - z jakých cen máme vycházet při plánování nákladů na letenky/jízdenky? máme se např. informovat u dopravců na obvyklé ceny mezinárodních jízdenek a na základě těchto informací částky naplánovat? Děkuji Autor: HANZLOVA_M
|
Dobrý den, prosím o zhodnocení, zda si správně vykládáme větu z výzvy 77: Výdaje na tzv. „mezinárodní aktivity“ musí ve finančním vyjádření představovat nejméně25 % z celkových přímých způsobilých výdajů rozpočtu projektu (tj. po odečtenínepřímých nákladů) bez osobních nákladů. "Výdaje na tzv. „mezinárodní aktivity“ musí ve finančním vyjádření představovat nejméně 25 % z celkových přímých způsobilých výdajů rozpočtu projektu (tj. po odečtení nepřímých nákladů) bez osobních nákladů." Čili: Celkové náklady minus nepřímé náklady minus osobni naklady je castka, z niz minimalne 25% musi byt TNC? Děkuji za odpověď. Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, jsou oprávněnými partnery v projektu odbory (a to jak na národní, tka mezinárodní úrovni?) a mohou mít případně finanční příspěvek? Je omezen počet žádostí, který může předložit jeden žadatel? Děkuji. L. Sokačová. Autor: SOKACOVA
|
Dobrý den, pracovní stáže s ohledem na skutečnost, že v tomto případě nelze zcela vyloučit riziko veřejné podpory, nejsou možnou aktivitou projektu. Mohlo by docházet ke zvýhodnění zahraničních podniků, ve kterých by tyto stáže probíhaly. Mzdy/ odměny cílové skupiny rovněž z důvodu rizika veřejné podpory do způsobilých nákladů nelze zahrnout. V případě výuky cizích jazyků je otázka, jak by byla jejich potřebnost pro cílovou skupinu v projektu odůvodněna. Vhodná by např. byla výuka češtiny cílové skupiny imigranti a azylanti, zde je jasné zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Pokud by se předpokládala výuka cizího jazyka z důvodu posílení uplatnitelnosti absolventa tohoto kurzu na trhu práce v zahraničí, pak zde není patrná vazba na trh práce v ČR. Jak jsem již ale uváděla, záleželo by na samotném obsahu projektu a odůvodnění potřebnosti výuky cizích jazyků. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Cílem zamýšleného projektu je umožnit zahraniční pracovní stáže CS fyzických osob do 20, resp. do 25 let věku. Těmto stážím musí předcházet odborná příprava. Tato CS je převážně tvořena mladými lidmi bez pracovních zkušeností, motivace a sebedůvěry ve své schopnosti navíc často negativně ovlivňována prostředím v kterém žije. Zkušenosti zvolených zahraničních partnerů ukazují, že tento druh přípravy na budoucí povolání je účinný právě u této CS. Účastníci stáží jsou nuceni se v rámci absolvování stáže v „cizím/zahraničním prostředí“ jinak chovat a jinak se stavět ke všem svým povinnostem a zároveň nejsou ovlivňováni rušivými vlivy (kamarádi, prostředí trvalého bydliště, často i rodina). Toto vše přispívá k posílení uvedených/chybějících vlastností tak důležitých pro získání pracovního poměru a dochází k aktivizaci a výraznému posilnění sebevědomí CS. Dotaz: - Je možné do KA zařadit zahraniční praxi spojenou s úhradou přímé podpory pro CS ?
- Je možné jako KA projektu zařadit výuku cizího jazyka ?
Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, Vámi zaslaný projektový záměr pro přeložení v rámci výzvy č. 77 vhodný není, pracuje se s dětmi do 15 let, které nejsou cílovou skupinou výzvy a vazba na trh práce uvedená v záměru je v jejich případě hodně vzdálená. V případě práce s cílovou skupinou rodiče s dětmi, budoucí rodiče by se již jednalo o možnou cílovou skupinu, ale opět chybí vazba na trh práce. Projekt je víceméně zaměřen pouze na samotnou biblioterapii a její rozvoj v ČR. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Měl bych dotaz na vhodnost projektového záměru pro výzvu mezinárodní spolupráce. Záměr spočívá ve vytvoření fungující biblioterapie v ČR, kde cílovou skupinou jsou dítě (4-15 let). Dítě v tomto období prožívá velmi bolestivě a hluboce např. strach z doktorů, ze tmy, rozvod rodičů, smrt nebo přírůstek do rodiny apod., také úzkost, jež zanechávají stopu v dalším psychickém a osobnostním vývoji člověka. Terapie ovlivňuje rozvoj člověka, zdravý osobnostní růst, což má v budoucnu přímý vliv na uplatnění na trhu práce. V rámci projektu chceme zrealizovat přípravu „terapie“ pomocí zahraničního partnera, který má s touto činností praxi, která je ve světě uznávaná a v projektu by byl nositelem know-how. V našem záměru půjde o vytvoření školících materiálů, metodik, překlady odborných materiálů, proškolení budoucích lektorů (cílová skupina rodiče s dětmi, budoucí rodiče). Předání zkušeností proběhne formou školení a workshopů. V realizační fázi pak půjde o samotnou aplikace biblioterapie na cílovou skupinu. Chceme navázat úzkou spolupráci se zahraničním partnerem a dalšími institucemi, které se touto problematikou v zahraničí zabývají. Získané informace a zkušenosti chceme přenést do praxe v ČR, kde v současné době tuto metodu rozvoje osobnosti nikdo neaplikuje. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, cílové skupině je možné v rámci přímých nákladů projektu hradit cestovné, ubytování a i Vámi uvedené stravné. Výše stravného by měla být v souladu s vyhláškou 379/2011 Sb. a ubytování v částce v místě a čase obvyklé (max. 100 EUR na osobu/noc). Tyto náklady na cílovou skupinu budou součástí kapitoly rozpočtu č. 6 Přímá podpora, zároveň doporučuji jako jednotku v rozpočtu u těchto nákladů uvádět nejlépe osoba/den, osoba/noc, osoba/cestu apod. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 V případě, že cílovou bychom skupinu (kterou budou zástupci několika českých NNO) chtěli v rámci projekut mimo jiné také "vyvézt" do zahraničí na několikadenní stáž, jaké náklady lze v tomto případě cílové skupině hradit? Předpokládám, že cestovné a ubytování logicky ano, ale nevím, jak je to například se stravným. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, šíření ze zahraničí získaného know-how v ČR formou semináře na území ČR bez účasti zahraničního partnera již nelze do povinného podílu TNC nákladů započítat. V případě, že by se zahraniční partner semináře účastnil, pak by se o TNC náklad jednalo. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 rád bych reagoval na březnovou odpověď paní Hůlové a měl bych doplňující dotaz. Z odpovědi cituji "do mezinárodních aktivit lze zahrnout takové aktivity, které mají vazbu na dané mezinárodní partnerství. Mohou to být např. zahraniční cesty, workshopy a konference s účastí zahraničních expertů, ale i aktivity, které se váží na přenos know-how od zahraničních partnerů." V reakci na několik posledních slov: Znamená to tedy, že pokud přinášíme know-how ze zahraničí a v rámci jeho šíření v ČR pořádáme na území ČR (a třeba i bez přítomnosti zahraničních lektorů) semináře, kterými novou metodu vyučujeme, nebo o ní informujeme, jsou náklady spojené s těmito aktivitami přímými náklady, které se započítávají do povinného podílu mezinárodních aktivit ? (oněch 25% a více) Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, V rámci projektu přinášíme know-how určité metody práce (s mladisvými hospitalizovanými kvůli akutní intoxikaci alkoholem, případně drogami) ze zahraničí, metodu testujeme, následně ji šíříme mezi další potenciální realizátory - NNO - a vyvíjíme aktivity směrem k systémovému ukotvení této nové metody. Myslíme si správně, že cílovou skupinou tohoto projektu jsou právě ony NNO, které přinesené know-how v rámci projektu od nás přejímají? Nebo máme jako CS definovat také ty osoby, na které je směřován obsah přenášeného know-how (už třeba jen proto, že v rámci pilotního testovacího programu, který testuje okolnosti českého kontextu jsou skutečně realizovány aktivity k těmto osobám)? Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, měla bych tři dotazy ohledně výzvy 77: 1.) Je možné předložit projektovou žádost, obsahem které je přenos inovativního řešení v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti, pokud základním prvkem tohoto řešení je vzdělávání / motivování cílové skupiny k nastartování vlastního podnikání? Podpora v rámci takto definovaného projektu by se tedy týkala fáze před samotným zahájením podnikatelské aktivity, tudíž máme za to, že se jedná o situaci, která nezakládá veřejnou podporu. 2.) Pokud odpověď na dotaz č. 1) je ANO, bylo by možné do takového projektu případně doplnit i aktivity, prostřednictvím kterých by byla poskytována podpora předmětné cílové skupině i v úvodní fázi rozběhu jejich podnikatelské aktivity – zejména formou individuálního „koučinku“, poradenství apod? Domníváme se, že u těchto aktivit lze oprávněně předpokládat (vzhledem k rozsahu a charakteru podporované podnikatelské činnosti), že zde nedojde ke kumulativnímu naplnění podmínek dle definice veřejné podpory. V každém případě by objemy takto vynaložených prostředků u jednotlivých podpořených osob rozhodně nepřesáhly limity stanovené pro podporu de-minimis. 3.) Pokud je i odpověď na dotaz č. 2) ANO, bylo by možné kromě poradenství poskytovat cílové skupině (po omezenou definovanou dobu) také přímou podporu ve fázi rozběhu konkrétní podnikatelské aktivity – např. formou mikrograntů příp. pořízením příslušných plnění pro cílovou skupinu přímo ze strany žadatele v rámci projektových nákladů (v rámci kapitoly 06.04)? Vzhledem k otázce veřejné podpory by i zde platili předpoklady uvedené výše k dotazu č. 2). Děkuji a srdečně zdravím, Hana Pelikánová Autor: PELIKANOVA_H
|
Dobrý den, v nabídce žádosti není pro Prahu žádný IPRM. Znamená to, že ho Praha nemá a že pro projekt realizovaný v Praze není tudíž možné zvýhodnění projektů IPRM využít? Děkuji Autor: HAUSER_T
|
Cílem zamýšleného projektu je umožnit zahraniční pracovní stáže CS fyzických osob do 20, resp. do 25 let věku. Těmto stážím musí předcházet odborná příprava. Tato CS je převážně tvořena mladými lidmi bez pracovních zkušeností, motivace a sebedůvěry ve své schopnosti navíc často negativně ovlivňována prostředím v kterém žije. Zkušenosti zvolených zahraničních partnerů ukazují, že tento druh přípravy na budoucí povolání je účinný právě u této CS. Účastníci stáží jsou nuceni se v rámci absolvování stáže v „cizím/zahraničním prostředí“ jinak chovat a jinak se stavět ke všem svým povinnostem a zároveň nejsou ovlivňováni rušivými vlivy (kamarádi, prostředí trvalého bydliště, často i rodina). Toto vše přispívá k posílení uvedených/chybějících vlastností tak důležitých pro získání pracovního poměru a dochází k aktivizaci a výraznému posilnění sebevědomí CS. Dotaz: - Je možné do KA zařadit zahraniční praxi spojenou s úhradou přímé podpory pro CS ?
- Je možné jako KA projektu zařadit výuku cizího jazyka ?
Autor: CIZEK_P
|
Měl bych dotaz na vhodnost projektového záměru pro výzvu mezinárodní spolupráce. Záměr spočívá ve vytvoření fungující biblioterapie v ČR, kde cílovou skupinou jsou dítě (4-15 let). Dítě v tomto období prožívá velmi bolestivě a hluboce např. strach z doktorů, ze tmy, rozvod rodičů, smrt nebo přírůstek do rodiny apod., také úzkost, jež zanechávají stopu v dalším psychickém a osobnostním vývoji člověka. Terapie ovlivňuje rozvoj člověka, zdravý osobnostní růst, což má v budoucnu přímý vliv na uplatnění na trhu práce. V rámci projektu chceme zrealizovat přípravu „terapie“ pomocí zahraničního partnera, který má s touto činností praxi, která je ve světě uznávaná a v projektu by byl nositelem know-how. V našem záměru půjde o vytvoření školících materiálů, metodik, překlady odborných materiálů, proškolení budoucích lektorů (cílová skupina rodiče s dětmi, budoucí rodiče). Předání zkušeností proběhne formou školení a workshopů. V realizační fázi pak půjde o samotnou aplikace biblioterapie na cílovou skupinu. Chceme navázat úzkou spolupráci se zahraničním partnerem a dalšími institucemi, které se touto problematikou v zahraničí zabývají. Získané informace a zkušenosti chceme přenést do praxe v ČR, kde v současné době tuto metodu rozvoje osobnosti nikdo neaplikuje. Autor: HEKERA_M
|
Dobrý den, mám ještě jeden dotaz V případě, že cílovou bychom skupinu (kterou budou zástupci několika českých NNO) chtěli v rámci projekut mimo jiné také "vyvézt" do zahraničí na několikadenní stáž, jaké náklady lze v tomto případě cílové skupině hradit? Předpokládám, že cestovné a ubytování logicky ano, ale nevím, jak je to například se stravným. Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, rád bych reagoval na březnovou odpověď paní Hůlové a měl bych doplňující dotaz. Z odpovědi cituji "do mezinárodních aktivit lze zahrnout takové aktivity, které mají vazbu na dané mezinárodní partnerství. Mohou to být např. zahraniční cesty, workshopy a konference s účastí zahraničních expertů, ale i aktivity, které se váží na přenos know-how od zahraničních partnerů." V reakci na několik posledních slov: Znamená to tedy, že pokud přinášíme know-how ze zahraničí a v rámci jeho šíření v ČR pořádáme na území ČR (a třeba i bez přítomnosti zahraničních lektorů) semináře, kterými novou metodu vyučujeme, nebo o ní informujeme, jsou náklady spojené s těmito aktivitami přímými náklady, které se započítávají do povinného podílu mezinárodních aktivit ? (oněch 25% a více) Děkuji Michal Němec Autor: NEMEC_M
|
Dobrý den, studenti jsou možnou cílovou skupinou pouze v případě, že bude v rámci projektu řešena jejich situace na trhu práce. Zároveň v případě cílových skupin uvedených ve výzvě se předpokládá, že jsou nějakým způsobem ohroženi na trhu práce, což se v případě talentovaných studentů nedá zcela předpokládat. Jako problematickou vidím také spolupráci těchto studentů s konkrétními firmami, kde by nejspíše hrozilo riziko veřejné podpory, která je však textem výzvy vyloučena. V případě podpory při zahájení podnikání je možné s ohledem na riziko veřejné podpory poradenství poskytovat osobám začínajícím podnikání, nikterak však již osobám podnikajícím, a to ani v začátcích jejich podnikání. V případě, že budete chtít riziko veřejné podpory ve Vašem projektovém záměru dále konzultovat, chtěla bych Vás požádat o bližší upřesnění zapojení konkrétních firem, případně také konkretizaci činnosti poradenského centra, upřesnění prosím zašlete na email podpora34-51@ea-oplzz.cz. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 chtěla bych se zeptat, zda v projektu můžeme cílit na studenty ve spolupráci s Univerzitou ve smyslu vytipování talentovaných studentů a jejich spolupráce s firmami v regionu a zároveň na jejich podporu ve startu vlastního podnikání formou vybudouvání poradenského centra (zaměřeného na šiřší CS - absolventy, maminky začínající podnikání, atd.)? Se studenty bychom pracovali v rámci cílové skupiny mládež a mladí dospělí a zájemci o zaměstnání. Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, Vámi položený dotaz jsem ještě raději konzultovala s metodiky a právníky MPSV. V případě překladu knihy by se nejednalo o inovativní produkt vytvořený v rámci projektu a jako takový by tedy neměl být přenášen. Navíc by v tomto případě z důvodu nutného nákupu licencí atd. z prostředků projektu mohlo hrozit právě i riziko veřejné podpory. Do TNC nákladů lze zahrnovat náklady, které se nějakým způsobem váží na spolupráci se zahraničním partnerem, přenos dobré praxe, know-how. Může se jednat i o aktivity realizované v ČR, jako např. konference v ČR právě za účasti zahraničního partnera. Vámi uvedené aktivity lze považovat za TNC náklady. Do nákladů lze zahrnout celý náklad, ale také jen poměrnou část nákladu na danou aktivitu – záleží na Vašem zvážení, pak je třeba náklady rozložit do dvou položek (TNC a normální náklad). Osobní náklady se do TNC nezapočítávají. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Prosím ještě o doplnění. Pokud bychom do ČR přenesli knihu přeložili ji a vytiskli a dále šířili k CS. Jak vypořádat autorská práva s majitelem těchto práv? Jsou náklady na vydání knihy VP či nikoli? Ad mezinárodní aktivity - stále trošku tápu v tomto pojmu, takže bych si ráda ujasnila - jedná se o aktivity, kde je vždy kapka mezinárodního, ale nemusí probíhat v zahraničí? Např. příprava vzdělávacích materiálů pro CS od supervizí zahraničního partnera, vzdělávání lektorů pracujících s CS zahraničním lektorem, ale probíhající v ČR, konference k tématu v ČR se zahraniční účastní? Jsou toto vše mezinárodní aktivity? Do nákladů se pak počítá celkový náklad na takovou aktivitu? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, odpovědi na Vámi položené dotazy ohledně tematické sítě jsou následující: Ad 1) Všechny Vámi uvedené varianty jsou možné. V případě zahraničních partnerů není právní forma nijak omezena. Výběr zahraničních partnerů záleží na Vás, partnerství může být navázáno jak s jednotlivými členy zahraniční tematické sítě, tak i např. se subjektem zastřešujícím danou tematickou síť v partnerské zemi. Velkou měrou bude záviset na zvoleném zaměření tematické sítě a na její struktuře. V rámci projektu může zároveň dojít i k vytvoření zcela nové tematické sítě. Ad 2) I v tomto případě bude záviset zejména na vybraném tématu sítě a právě v souladu se zvoleným tématem by mělo dojít k výběru relevantních zástupců veřejné správy jako tvůrců politik na různých úrovních. Rozhodně bych však nedoporučila cestu „čím více, tím lépe“, ale volila bych partnery a případně další spolupracující organizace tak, aby jejich role v projektu byla odůvodněná a přínosná. Ad 3) Nezávislý expert by měl v rámci Vašeho projektu umožnit získání zpětné vazby jako odborník z praxe či akademické sféry. Konkrétní volba tedy opět bude záviset především na zvoleném tématu. I zde neplatí „čím více, tím lépe“. Vhodné složení tematické sítě a další doporučující informace naleznete v dokumentu přiloženém k výzvě Tematické sítě – doporučení. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 Dovolte dotazy na složeni tematické sítě: 1) Zahraniční člen TS musí (může) byt: -právnická osoba zabývající se danou problematikou -fyzická osoba zabývající se danou problematikou - nebo cela tematická síť na území zahraničního partnera? 2) Tvůrce politik musí byt: - na místní úrovni - na regionální úrovni - na národní úrovni - nebo „čím více, tím lépe“? 3) Nezávislý expert musí (může) být: -např. pedagog, vyučující danou problematiku na VS -nezávislý publicista v dané oblasti - statni zaměstnanec – např. pracovník Úřadu práce, mající pracovní povinnosti v oblasti zaměření projektu - člen nebo pracovník nějakého neziskového sektoru, zajímající se na oblasti zaměření projektu - nebo „čím více, tím lépe“? Autor: PODPORA_EA
|
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v projektu můžeme cílit na studenty ve spolupráci s Univerzitou ve smyslu vytipování talentovaných studentů a jejich spolupráce s firmami v regionu a zároveň na jejich podporu ve startu vlastního podnikání formou vybudouvání poradenského centra (zaměřeného na šiřší CS - absolventy, maminky začínající podnikání, atd.)? Se studenty bychom pracovali v rámci cílové skupiny mládež a mladí dospělí a zájemci o zaměstnání. Děkuji za odpověď. Autor: HOUDOVA_L
|
Dobrý den, v případě, že se bude jednat o školení pouze v genderové problematice, pak školení veřejnou podporu nezakládá, neboť se předpokládá, že proškolení v genderovém tématu nepřináší firmám lepší postavení na trhu. S pozdravem Ing. Jarmila Svobodová externí administrátor ŘO pro oblast podpory 3.4 a 5.1 jedná se o gender projekt, který by měl ženám na mateřské dovolené, respektive po ní umožnit se lépe zapojit do pracovního procesu. Nejedná se jen o jeden cíl projektu. Moje otázka je :nebude se jednat o veřejnou podporu, když v projektu budou školeni i personalisté firem, kde tento gender program bude realizován? Jednalo by se o kurzy, semináře, workshopy. Autor: PODPORA_EA
|
|
Menu
